článek z vydání č. 03 ze dne 17.2.2010
Kongresové centrum dluží více než 1,8 miliardy korun
Stát KCP v dubnu pomůže jednou splátkou
Kongresové centrum Praha (KCP) dluží přes 1,8 miliardy korun a v dubnu má splatit 90 milionů korun. Na splátku ale nemá dostatek finančních prostředků a peníze na ni nenašel ani jeho stoprocentní vlastník, hlavní město Praha. V této souvislosti se před časem spekulovalo o tom, že centrum míří k úpadku a jeho majetek si rozeberou věřitelé.
V této souvislosti náměstek pražského primátora Milan Richter pro Rádio Česko mimo jiné řekl, že -s konkurzem v dubnu je to trochu poplašná zpráva". A dále: -V dubnu je sice nutné splatit úroky a finanční prostředky chybí, ale jednáme o tom s městem i s ministerstvem," uvedl.
Ministerstvo financí nakonec potvrdilo, že Kongresové centrum zatím padnout nenechá. -V případě, že centrum nebude mít prostředky na dubnovou splátku, ministerstvo splní úlohu ručitele a splátku zaplatí," řekl mluvčí ministerstva Ondřej Jakob. Další však už ne. To znamená, že ministerstvo celkový dluh hradit odmítá a nemá v úmyslu KCP ani vlastnit. Jakob dodal, že začne splátku samo od dlužníka vymáhat. -Ministerstvo financí i vzhledem k velmi tíživé situaci ve státním rozpočtu neuvažuje o tom, že by za centrum zaplatilo dluhy, a ani nemá v úmyslu jej získat do vlastnictví," potvrdil Jakob. Problémy centra se tedy zdaleka nevyřeší, pouze odsunou.
Deloitte radí restrukturalizovat dluh
Stoprocentním vlastníkem Kongresového centra je tedy hlavní město Praha. Centrum loni hospodařilo se ziskem 70 milionů korun. Na loňské hospodaření mělo vliv mimo jiné i to, že v KCP se konalo 341 akcí, což je asi o devět procent více, než v roce 2008. KCP totiž hostilo v prvním pololetí loňského roku mnohé akce spojené s českým předsednictvím a zvýšilo především množství středně velkých konferencí a menších akcí do 200 osob. V letech 2008 a 2007 Kongresové centrum naopak ztrátu vykázalo OE šlo o 71,8, respektive 27,2 milionu korun. V roce 2008 mělo KCP v průměru 285 zaměstnanců.
Co bude s Kongresovým centrem dál? Jeho představenstvo odsouhlasilo postup, který mu doporučila poradenská firma Deloitte, a to vypsat výběrové řízení, jehož vítěz by měl restrukturalizovat dluh. Tedy vyjednat s bankami jakési přefinancování dluhu a téměř jistě zahájit prodej nemovitostí. Podle Richtera bude podmínkou, aby samotné Kongresové centrum zůstalo v majetku akciové společnosti, jejímž vlastníkem je hlavní město. Vítěz soutěže ho tedy nesmí prodat. -Chceme se pokusit zachránit alespoň samotnou budovu centra. Není to triviální řešení a ani nevíme, jestli to vůbec jde," řekl Richter. Do portfolia KCP patří také hotel Holiday Inn, Byznys centrum a pozemky. Hodnotu těchto nemovitostí odhadla firma Deloitte na miliardu až 1,1 miliardy korun.
O Kongresové centrum je podle Richtera zájem. -Ozvaly se asi tři společnosti včetně zahraničních, ale nechci je jmenovat a předjímat výsledek. Většina měla zájem především o hlavní budovu Kongresového centra. Ale ta je pro město tak zásadní, že chci, abychom restrukturalizovali dluh a budova zůstala městu. Prodali bychom jen zbytný majetek," uvedl.
Dluh vznikl před rokem 2000
Bývalý Sjezdový palác, později Palác kultury, byl otevřen v roce 1981 jako jedna z největších staveb svého druhu v Evropě. Dluh centrum nashromáždilo kvůli rekonstrukci před zasedáním Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v roce 2000, kdy se palác za tři miliardy přebudoval. O dva roky později si budovu vybralo pro své zasedání i NATO. Po rozsáhlé rekonstrukci v letech 1998 až 2000 se hlavní atrakcí budovy stal Kongresový sál, který údajně patří mezi 13 nejlepších koncertních sálů světa a je svými akustickými parametry srovnatelný se slavnou londýnskou Royal Albert Hall.
Hlavní město doufalo v pomoc státu, který by společnost oddlužil. Akce, které KCP hostí, jsou totiž prestiží pro celou republiku. V zahraničí je běžné, že své kongresové destinace a objekty podporuje a propaguje přímo stát či státem podporované asociace zabývající se kongresovou turistikou. To je však v našich podmínkách zatím pouze utopie. Stát loni na podzim požadavek magistrátu odmítl.
Praze chybí koncertní síň?
V této souvislosti je jistě zajímavá informace, že pražský magistrát bude zřejmě znovu hledat místo pro výstavbu koncertní síně. Podle informací ČTK by měl vhodné lokality navrhnout útvar rozvoje města, který se zabývá mimo jiné přípravou nového územního plánu. Hledat by se prý mělo na snadno přístupných územích, kde se výstavba teprve chystá, nebo v areálech, jež ztratily svou původní funkci a čeká je rozsáhlá přestavba.
O novou koncertní síň usilují různé iniciativy již od 60. let minulého století. -Jestli něco pražské kultuře chybí, tak je to koncertní síň. Zahájili jsme proto jednání o její výstavbě. Jsme ale teprve na začátku, nejprve musíme najít místo," řekl ředitel odboru kultury na magistrátu Jan Kněžínek.
Nový koncertní sál mohl v hlavním městě stát už od poloviny 90. let, tehdy ho chtěli japonští investoři darovat České filharmonii ke stému výročí. Projekt byl připraven, ale tehdejší ministr kultury Milan Uhde a primátor Milan Kondr záměr nakonec odmítli. Přípravný výbor přitom zaštítili prezident Václav Havel a japonský císař Akihito. Síň měla stát na Letné u -pejcharu, na stejném místě jako neuskutečněná stavba Národní knihovny podle architekta Jana Kaplického. Poslední koncertní sál pro klasickou hudbu, který se v české metropoli postavil, byla Smetanova síň v Obecním domě v roce 1912. Kapacitu má obdobnou jako Rudolfinum. Kromě špatné viditelnosti ze zadních řad zde není možné dělat ozvučené produkce.
Posledním větší sálem, vhodným pro klasické koncerty, je právě Kongresové centrum Praha. Vůči stavbě z 80. let však mají mnozí Pražané stále předsudky a někteří odborníci jeho největší sál kritizují kvůli kolísavé akustice.
(kž)
|
