článek z vydání č. 13 ze dne 7.7.2010
Poradna Konkursních novin
Na dotazy odpovídá soudce a místopředseda Krajského soudu v Brně Mgr. Jan Kozák
Insolvenční správci se ptají a my odpovídáme • Insolvenční správci se ptají a my odpovídáme
Podle infolinky datových schránek je v případě prohlášení konkurzu na majetek dlužníka postup pošty jako správce datových schránek takový, že pošta datovou schránku dlužníka zablokuje a následně zašle nové přístupové údaje na jméno insolvenčního správce, ovšem na adresu dlužníka. Tyto údaje se obvykle vrátí jako nedoručitelné. Nemyslím si, že bych jako správce měl mít přístup do datové schránky dlužníka, neboť do ní je doručováno soudem v případě, kdy je třeba dlužníku doručit něco zvlášť, dále do ní chodí řada písemností pro dlužníka, které s insolvencí víceméně nesouvisí (například výzvy k podání vysvětlení za přestupky v dopravě). Má-li být doručováno současně správci a dlužníku a písemnost je soudem doručena do datové schránky dlužníka, ke které má přístup správce, pak se jedná pravděpodobně o neúčinné doručení - neboť dlužník se k písemnosti nemůže dostat.
Toto téma je v současné době velmi aktuální a stalo se i předmětem jednání Expertní pracovní skupiny pro insolvenční právo. Výsledkem je stanovisko č. 3, které bylo zveřejněno na stránkách ministerstva spravedlnosti www.insolvencnizakon.justice.cz dne 1.6.2010, se kterým je nutno se plně ztotožnit. Závěr této skupiny ke vztahu datové schránky dlužníka a insolvenčního správce je, že ustanovení insolvenčního správce ani přechod dispozičních oprávnění k majetku dlužníka na insolvenčního správce nemá vliv na přístup dlužníka do jeho datové schránky. Oprávnění k přístupu do datové schránky dlužníka přísluší nadále pouze dlužníkovi.
Z odůvodnění stanoviska Expertní skupiny lze uvést, že dle § 8 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o elektronických úkonech), je k přístupu do datové schránky fyzické osoby oprávněna fyzická osoba, pro niž byla datová schránka zřízena, do datové schránky podnikající fyzické osoby je oprávněna podnikající fyzická osoba, pro niž byla datová schránka zřízena a do datové schránky právnické osoby je oprávněn statutární orgán právnické osoby, člen statutárního orgánu právnické osoby nebo vedoucí organizační složky podniku zahraniční právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku, pro něž byla datová schránka zřízena. Z uvedeného ustanovení vyplývá, že pouze dlužník má přístupová oprávnění ke své datové schránce. V případě přechodu dispozičních oprávnění k majetku dlužníka na insolvenčního správce, kterému tak přísluší právo nakládat s majetkovou podstatou, doručuje soud do datové schránky insolvenčního správce, nikoli do datové schránky dlužníka.
Insolvenční správce není účastníkem insolvenčního řízení, ale má jako zvláštní procesní subjekt samostatné postavení jak vůči úpadci, tak vůči věřitelům, a nelze jej považovat ani za zástupce věřitelů ani za zástupce úpadce. Pro potvrzení skutečnosti o nezbytnosti zachování přístupových oprávnění dlužníka k jeho datové schránce svědčí také ustanovení jak insolvenčního zákona (§ 43 a § 44) týkající se povinné součinnosti poskytované insolvenčnímu správci pro řádný
(Pokračování na s. 3)
(Pokračování ze s. 1)
výkon jeho funkce. Povinné osoby tak poskytují insolvenčnímu správci údaje o majetku dlužníka a některé další údaje, které jsou nutné pro výkon správy, a to ve stejném rozsahu, v jakém by je poskytly přímo dlužníku. Insolvenční správce tak má právní prostředky k získávání nezbytných informací.
Z uvedeného lze jednoznačně dovodit, že úprava přechodu dispozičních oprávnění podle zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, z dlužníka na insolvenčního správce, nemůže mít za následek odejmutí přístupových oprávnění dlužníka k jeho datové schránce.
V opačném případě by byl postup odejmutí přístupových oprávnění dlužníka k jeho datové schránce v rozporu se zásadou obsaženou v ustanovení § 49 odst. 6 občanského soudního řádu, podle kterého platí, že doručení písemností prostřednictvím veřejné datové sítě se považuje za doručení do vlastních rukou adresáta. Vzhledem k tomu, že se jedná o relevantní způsob doručení pro posouzení podmínek k uplatnění opravných prostředků vůči rozhodnutím soudů, kdy se od doručení odvíjí začátek běhu lhůty k podání odvolání nebo provedení jiného procesního úkonu, je nezbytné, aby dlužník disponoval s oprávněním k přístupu do své datové schránky.
Lze tedy plně souhlasit s vámi prezentovaným závěrem, že v případě, kdy Česká pošta odejme dlužníkovi práva k přístupu do datové schránky dlužníka, zejména v situaci, kdy je dlužník právnická osoba, znemožní tak insolvenčnímu soudu dlužníkovi účinně doručit jakékoliv rozhodnutí v insolvenčním řízení. Znemožní tak ale i doručování v dalších řízeních, ve kterých je dlužník nadále účastníkem, a které nejsou insolvenčním řízením ovlivněny. V případě, že insolvenční soud takto doručuje rozhodnutí, u kterého insolvenční zákon předpokládá, že mají být dlužníkovi doručeny zvlášť, nebo do vlastních rukou, a na tento zvláštní způsob doručení váže lhůtu ke splnění povinnosti, nebo k podání opravného prostředku, je sice toto rozhodnutí dlužníkovi doručeno prostřednictvím insolvenčního rejstříku, ale nikdy nezačala běžet lhůta ke splnění povinnosti, případně k podání opravného prostředku. Žádné rozhodnutí se v takovém případě nemůže stát pravomocným a nic na tom nemění ani desetidenní lhůta, po jejímž uplynutí se při doručování do datové schránky má za to, že je písemnost doručena. Tato premisa může platit pouze tehdy, pokud má dlužník objektivní možnost se do datové schránky dostat, což v případě zablokování jeho stávajících přístupových práv ze strany České pošty je znemožněno.
Je tedy na místě, aby insolvenční správce dohlížel na to, jestli Česká pošta neznemožnila svým postupem v řádném průběhu insolvenčního řízení a v případě, že k takovému postupu dojde, měl by okamžitě upozornit insolvenční soud, aby ten v rámci své dohlédací činnosti sjednal nápravu umožňující v řádném pokračování insolvenčního řízení.
Mgr. Jan Kozák
|
